Zpět k článkům

logo

Služba Revive Israel

© 30/10/2020 Služba Revive Israel

Obviňování

Ašer Intrater

scales

Ve 3. kapitole Zacharjáše má prorok vidění o veleknězi své doby, Jehošuovi (Jóšuovi). Úsek má trojí význam:

  1. Historické události kolem obnovy Jeruzaléma.
  2. Předobraz Mesiáše (jenž má totéž jméno Ješua = Jóšua).
  3. Všeobecné poučení o tom, jak satan obviňuje.

Chci se zde věnovat třetí rovině významu. Ve veleknězi můžeme vidět kohokoli, kdo touží sloužit Pánu. Stojí před ním Jahveho anděl (Hospodinův posel). Po boku mu stojí satan s úmyslem jej obviňovat.

Zacharjáš 3:1-2


Hebrew

Potom mi ukázal velekněze Jóšuu, jak stojí před Hospodinovým poslem, a po pravici mu stál satan, aby proti němu vznesl žalobu. Hospodin však satanovi řekl: „Hospodin ti dává důtku, satane!“

„Satan“ je jméno padlého anděla (Hillel ben šahar – Chvályhodný syn úsvitu, Lucifer - Izajáš 14:12), jehož jméno bylo po jeho vzpouře proti Bohu změněno na satan.
Satan je hebrejské jméno pro nepřítele.
Hebrejský kořen S-T-N ve tvaru slovesa nebo gerundia znamená obviňovat či odporovat.
„Satan“ je žalobce; je to anděl satan.

Obraz satana je tu pro obviňování předobrazu Jehošuy či pro stavění se mu na odpor. Sloveso zde doslova znamená „satanovat jej“. Satan zde stojí, aby ho „satanoval“. V tomto případě, jako v mnoha jiných, to znamená obviňovat.

V tomtéž období byl napsán jeden dopis proti Židům obnovujícím chrám. Jde o žalobu proti nim, která se možná odvolává na Hamana v knize Ester. U Ezdráše 4:6 se o něm píše jako o listu SiTNah, שטנה , o listě obžaloby. Jméno satan znamená nepřítel, odpůrce nebo žalobce. Jeho primární aktivní složkou je obviňování. O ďáblovi se také mluví jako o „žalobci“ bratří.

Zjevení 12:10


Hebrew

Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je před Bohem osočoval dnem i nocí.

Řecké slovo pro žalobce/žalovat je zde kategor a je ho tu užito v hebrejském významu „státní zástupce, žalobce, prokurátor“. To, že se zde mluví o satanovi jako o žalobci, ukazuje na Zacharjáše 3 a Jóba 1.

(Kategor najdeme v Nové smlouvě 38krát, ve 33 případech se vztahuje k těm, kteří obviňovali Ješuu a apoštoly, dvakrát jde o žalobu ze strany Mojžíše [Jan 5:45], dvakrát o ženu přistiženou při cizoložství [Jan 8:6]; jednou o naše svědomí [Římanům 2:15].)

Zjevení 12 identifikuje satana jako původce žaloby proti VŠEM bratřím. Satan se snaží osočovat všechny, kteří slouží Ješuovi a Božímu království.

Každý, kdo touží sloužit ve spravedlnosti Pánu, bude pod ustavičnou palbou démonických obvinění. Je to nevyhnutelné. Přichází to, když „zabíráte území“. Čím více sloužíte Pánu, tím více obvinění se na vás sesype.

Slovní vyjádření těch žalob bude přicházet od jiných lidí (kteří to často budou myslet dobře); duchovní energie v pozadí těchto obvinění je však od satana. Právě on je TEN žalobce bratří.

To ovšem neznamená, že bychom neměli být otevřeni pro kritiku a korigování. Všichni hřešíme a všichni chybujeme. Když hřešíme, musíme činit pokání. Vytkne-li nám někdo chyby, musíme každou kritiku objektivně zvážit, pokořit se a rozlišovat.

Jsme též povoláni konfrontovat hřích u jiných lidí. Na jedné straně musíme trénovat mravní odvahu konfrontovat hřích. Na druhou stranu se je nutno se mít na pozoru, abychom nespolupracovali s démonickým osočováním. Dokonalou rovnováhu v boji proti hříchu i proti osočování Ješua demonstroval v odpovědi ženě přistižené při cizoložství (Jan 8:1-11).

Asi třetina andělů zhřešila a slouží satanovi jako jeho pomocníci (Zjevení 12:4). Žel i velké procento lidí nalézá potěšení jak v hříchu, tak v osočování. Při obviňování svatých má ďábel dost „pomocníků“; není třeba, aby ses k jeho mužstvu přidával.

S rychlým rozšířením sociálních sítí se ten problém ještě zhoršuje. Stručná zmínka o něčím pochybení se může zvrhnout v „zavirovaný“ klip, který se v okamžiku rozšíří geometrickou řadou. Pomluvy, špatné zprávy a osočování mívala vždy „rychlá křídla“, ale dnes se šíří povodňovým tempem. Pro dobu konce Bible tento jev líčí slovy o hadovi, který „vychrlil ze chřtánu proud vody jako řeku” (Zjevení 12:15).

Musíme se mít na pozoru, aby nás ďábel nenachytal na své lživé podvody a hříšná pokušení; na druhé straně si ale dát pozor, abychom s ním nespolupracovali na obviněních zaměřených proti svatým.
Situaci ztěžuje fakt, že obviňování mívá obvykle háček – nějaké to zrnko pravdy. Lidé dělají chyby – i ty nejlepší ze svatých lze přistihnout při pochybení. Náboženští vůdcové seděli před Ježíšem a naslouchali mu proto, aby jej přistihli při nějakém výroku použitelném k jeho obvinění (Lukáš 20:20).

Často si myslíme, že se cvičíme v rozlišování, ve skutečnosti se ale podílíme na něčí diskvalifikaci. Říkáme si, že pouze „rozlišujeme“, v konečném důsledku však „diskvalifikujeme“. Říkáme, že musíme „říkat pravdu“, snadno nás však posedne tendence mluvit o druhém člověku negativně. Mike Bickle (americký pastor, vedoucí Mezinárodního domu modliteb – pozn. překl.) to označuje jako ďáblův styl vyprávění (devil's narrative). Bloudí-li někdo z pouhých pěti procent, vytvoří o něm ďábel naprosto negativní vyprávění plné obvinění.

Bůh ale v tom obviňovaném vidí jeho potenciál. Má odlišný příběh. Jestliže si dokážeme – a ochotně - všimnout onoho pětiprocentního příspěvku od nepřítele, jak to, že se raději nezaměříme na těch pětadevadesát procent dobra, které o něm sděluje Bůh? Kéž se pro nás a skrze nás lidé stanou proslulí tím, co v nich skutečně je, a ne tím, co jim schází.

Mike jde dál a říká, že lidé si sami pro sebe obvykle vytvářejí obraz, který je „něco mezi“: myslí si něco o trochu lepšího než ďábel, ale nedávají tak dobré skóre jako Bůh.

Co by asi tak o lidech, o nichž my uvažujeme a mluvíme v takových záporech, řekl Bůh? Nebuďme jako satan, nestavme se jiným lidem po pravici se záměrem obviňovat je. Satanovi dal anděl Páně za jeho žalování důtku. Buďme jako anděl Hospodinův a kárejme obviňování, která jsou od satana!

Připusťme, že v tom negativním vyprávění je tak pět procent pravdy. To vidí každý. Zaměřme se však na těch pětadevadesát procent a vyzvedněme u téhož člověka to, co o něm říká Bůh.

Nestavme se vůči našim přátelům a lidem, které máme rádi – ba ani vůči těm, kteří o nás mluví ošklivě - do role „státního zástupce, žalobce, prokurátora“. Buďme jako Ješua, jenž stojí před Otcem jako náš advokát, paraklétos (1. Janův 2:1). Ješua zemřel, aby nás vykoupil. Pokud činíme pokání a věříme, je přítomna moc krve Ješuovy, která z nás smývá jakékoli obvinění.


Celosvětové vysílání 29. října 2020

worship

Chvály, modlitby, proroctví a kázání – celosvětové vysílání je tu! Mnoho národů, jeden hlas. Připojte se k chválicímu týmu Revive Israel a osvěžte se v Pánově přítomnosti.

Sledujte!


Zpět